Lázně Kořenov: Vyhlášené lázně zaměřené na léčbu pohybového ústrojí. V roce 1895 navštívilo lázně na 1000 hostů, největšího rozkvětu dosáhly za první republiky. K léčbě se využívaly léčivé prameny a rašelina z okolních luk.

Lesní divadlo: Vyhledávané letní divadlo fungující až do 50. let 20. století, kde vystupovali místní ochotníci i divadelní soubory z celé republiky.

Zubačka: Železniční trať Tanvald – Kořenov – Jelenia Gora uvedená do provozu v roce 1902. Dnes známá jako ozubnicová dráha, trať končí ve stanici Harrachov – Mýtiny. V budově kořenovského nádraží se nachází Muzeum ozubnicové dráhy (otevřeno 31.5.2008).

Kostel sv. Jana Křtitele: Dominanta této části, vysvěcená v roce 1793.

Historie: 19.10.1899 byl Polubný povýšen na městys. Ve znaku má obra s kyjem. V 19. století se obyvatelé živili prací v lese, přadláctvím, tkalcovstvím, foukáním a mačkáním skla a výrobou potaše.

Až do roku 1848 patřil Polubný k panství Semily. V roce 1949 byl Dolní Polubný připojen k obci Desná.

Hledači pokladů: V 16. a 17. století vyhledávané místo pro těžbu drahokamů - safíry, jizeríny, granáty. Byla vyhlášená svými drahokamy až v Itálii. Odtud pochází název Safírový potok.

Sklářská huť: Největšího rozmachu dosáhla Jizerka v první polovině 19. století, kdy zde F. Riedl vystavěl sklářskou huť.

V roce 1930 žilo na Jizerce 157 osob ve 44 domech, v roce 2004 už jen 9 stálých obyvatel.

Hnojový dům: Obývaný známým cestovatelem Gustavem Ginzelem (28.2.1931 – 28.11.2008).

Rozhledna Štěpánka: Pojmenována na počest arcivévody Štěpána. Kamenná rozhledna postavená v letech 1847–92 knížetem Rohanem, vysoká 24 metrů.

Kostel sv. Víta: Vystavěný v roce 1690 původně ze dřeva, vysvěcený po přestavbě v roce 1862.

Místní obyvatelé se v minulosti živili především sklářstvím, domácí výrobou příze a tkaním, dřevařstvím. V roce 2004 zde žilo již jen 294 trvale žijících osob.

Sklářská huť: První písemná zmínka o Rejdicích je z roku 1577 a týká se právě sklářské huti.

Pivovar: V první polovině 19. století byl v obci pivovar na dvacet sudů a vinopálna.

Až do roku 1848 patřily Rejdice k panství Semily. Od roku 1961 byly přičleněny do nově vzniklé obce Kořenov. Nejvíce obyvatel - 514 - žilo v Rejdicích v roce 1850, v roce 2004 bylo trvale žijících obyvatel 31.